/

where the raindrops, as they’re falling, tell a story

2012-02-11T10:32:00.000+01:00

nezval: edison: přečíst

konečně mám nějaký čas, tak se budu snažit aspoň trochu kreslit

stay there, come closer, it's at your own risk

2012-02-05T20:11:00.002+01:00

Nedělovečerní ionty ve vzduchu začínají vonět. V krbu hoří, já prej už mám dělat zase školu, metr ode mě přes stěnu se válí těstu na pizzu a mám špinavý prsty od temper. Má bílá klávesnice notebooku to vždycky sice odnese, ale já se o ni starám vesměs hezky. (Až na tlačítko F11, chudák.) Když byl barák odpoledne prázdný, místo učení jsem kreslila. Je to taková jediná činnost, za kterou nedostanu vynadáno, i když to vyměním za to učení.

Pátek jsem využila celkem děsivě. Od půl desáté do půl páté (mezi to se vešel ale i oběd a film) probíhala velká akce slož-co-nejvíc-barvených-jeřábků, a... víte co, dělat něco tak dlouhou dobu - zvlášť, když je to skládání z papíru - no, nevím dobře, jestli jsem vyšla s mozkem nepoškozeným. Všech 38 jeřábků jako dárek pro mamku k narozeninám pak zamířilo do krabice, kterou jsem si musela vyrobit taky. Ten film mezi byl Crazy, stupid, love a nevím, jestli ho doporučit, protože mě to nějak nenadchlo. Ale víte co, ta Emma Stone...

Myslím, že jsem nahoře říkala, že jsem začala malovat. Vlastně jsem v malování pokračovala, už jsem měla jeden obrázek rozkreslený... Je to celkem divný malovat po neaktivním půlroku. Ze začátku mi to ani nějak nešlo, ale teď už to mám skoro domalovaný. Je to do nějaké okresní soutěže, o které mi dali vědět prarodiče, tak jsem si řekla, proč ne. Koneckonců jsem za takový nápad byla ráda. Je to hodně zelený, je to za šera a je to náš hradozámek. Nějak mě to začalo bavit a říkám si, že až dodělám tohle, chci dělat zase něco, je to takový pozitivní..

--

vipera evanesco

2012-02-02T17:07:00.000+01:00

Malá reportáž z dvaadvacátého ledna. Je neděle ráno (nebo po obědě, já ani nevím) a s Eliškou jsme zase šaškovaly se záclonou. Jee, teď se dívám, že tenhle blog už mám devatenáctej měsíc. Je to divný a zároveň to vůbec divný není, takže to můžeme nechat bejt

tak nějak pro začátek: zesvlíkat se v tom arktickým větru byl fakt zážitek. dělat si tyhle oči v tom samým ještě lepší... místo odehrávání je starý, zmačkaný židovský hřbitov, ačkoli mi je vždycky trochu proti srsti po hřbitovech rejdit. ale víte co. z fotografickech důvodů...

pokud mě má paměť moc neklame, mám pocit, že tohle focení jsme plánovaly snad už... přes rok? jsem nadšená, že jsme se k tomu dostaly. akorát mám za to, že to budeme muset ještě někdy stejně zopakovat. víc jak pět minut v té zimě nebylo možné vydržet.

"ach, spadla mi záclonka"

příští příště

leden

2012-01-31T18:50:00.000+01:00

Netuším, jak se mi podařilo udělat takových fotek zrovna za leden. Možná tomu přispívá to, že jsem před necelými dvěma týdny zkusila začít s tím směšným 365, nakonec mi to ale přijde strašně zábavný. Odkaz na tumblr bych nechala až někdy na příště, protože to tam ještě nemám tak úplně dořešený... Když už jsme u toho, není tu nějaký anděl, který by mi pověděl, jak se dá dát odkaz na štítek do horní lišty, tam, kde je vždycky archiv, rss a tak?

dům usherů!

dneska jsem šťastná. koupila jsem si konečně agendu, má "koženou" obálku, a ohromně skvělou knihu o známých skladatelích. je v ní spousta obrázků))

nyní jdu vyrábět dárek pro medusu, dát si omolety a nasbírat knihy, které vrátím do knihovny... knihovna -- o ní ještě musím napsat, vždycky mi dělá radost, když tam najdu nějaké pěkné vyřazené knihy. už dlouhou dobu jsem si vždycky přála mít zaplněnou knihovnu doma knížkama, který se mi líbí, ne těma z prvního stupně, s barevnou vazbou a tak. pomalu se mi to začíná plnit, přičemž dobrá čtvrtina poličky jsou knihy ruské, ostatní mají kouzelnou vazbu, anebo to jsou knihy od dobrých autorů. ať se hromadí, juhu

piertotum locomotor

2012-01-28T11:11:00.001+01:00

Za poslední týden se nestalo vlastně vůbec nic, co by se tu mělo rozebírat (a i kdyby, tak by se nerozebíralo..). Tedy vlastně až na víkend. Nojo. Vynahradím tím všechny ostatní kecy - tedy kromě toho, že zkrátka musim zmínit, že mám z němčiny jedničku - to mě potěšilo tolik víc, než když jsem se třeba dozvěděla, že nemám čtyřku z chemie. Vlastně jsem si uvědomila, že mě to vysvědčení nějak neohrožuje na mysli. Nebo spíš, že mi tam vůbec neleze, protože who cares? Nedojímá mě na něm vůbec nic, ani fakt, že je téměř krásné.

Sdělím teď úžasně nehodící se novinu - sedim na jednom křesle a čička vedle mě. Čím víc se líže, tím víc vrní (a tím víc smrdí - jee, to se rýmuje) a teď právě utekla, protože se nejspíš urazila, že jsem vykřikla v její blízkosti. haha.

Tak jo, bylo to celý takhle. Protože v sobotu ráno přijela e., šly jsme se venčit. Trochu jsme fotily a lezly na místa, kde by se trochu lízt nemělo. Doma jsme si ohřívaly prsty u nohou, který teplo stejně necítily, koukaly na easy a (a že se na to podívám počtvrtý bych vůbec nevylučovala) a doriana graye. Nějak po devátý se pak vydaly na strastiplnou túru ála třikrát obmotejme tu stejnou čtvrť, vraťme se a zas, trochu jsme povídaly o druhý světový, nepískaly nazpět a mluvily anglicky skoro až do situace, kdy jsme ulehly.

předpokládám, že to nebudou zrovna fotky pro okolí nějak přínosné (jako by někdy byly...)

nikdo mě nikdy nešimrejte za krkem...

teď ta nejrozkošnější fotka ze všech nejrozkošnějších fotek:

s tou fialovou je to krapet přehnaný, ale zkuste upravovat něco na monitoru, který má luxusní nádech do zelena, ztmavuje, dělá superkontrast a nejde na něm dobře vidět žlutá. jo a navíc - nejde spravit

patlimatli

2012-01-20T20:32:00.003+01:00

Uvědomila jsem si, že pár mých ubohých kreseb uniklo svému místu v článku. Vůbec sem nedám všechny. Není se čeho bát.

Baf!

ještě bych mohla připomenout, že je to všechno víc jak půlrok staré (nápady k významu toho, že jsem právě omylem napsala sraté?) ehm.. tohle je z nějaké hodiny výtvarky z minulého roku. a taky je to nedodělaný a samozřejmě předlohy se nám snad nikdy nedostalo.

Dneska jsem napsala tu nejhorší slohovku za celej život. Na mý náladě to zrovna nepřidalo. Ale je mi to ukradený. Teď už mi nezbývá nic jinýho, než vřele doufat, že učitelka nebude mít nějaký potrhlý nápady jako například "čti to a ztrapni se tak před celým vesmírem".

Zítra přijíždí má nejdražší. má novej foťák, takže to bude zajímavý. navíc mám i po týdnech neúnavné únavy a spěchu hlavu naplněnou skopičinkama, které se musí stihnout, takže kdyby se najednou začly třást stropy nebo začala padat láva z nebe, neberte si to osobně. vzpomínám na vás

17. 1. 2012

2012-01-17T19:43:00.001+01:00

musim se zase doučit souhvězdí. orientace v noční obloze byla snad jednou z mých největších vášní minulou zimu a vůbec nemám v úmyslu v tom tuhle zimu nepokračovat.

-.

15. 1. 2012

2012-01-15T19:33:00.001+01:00

předpokládám, že je to jedna z těch hloupějších fotek, ale mám tady zrovna hezké boty .D fotka teda vůbec není aktuální, je to z té velkodeštníkové akce kdysi v listopadu... a napíšu sem i obávanou větu, která prozradí celou mou podvečeronedělní nauseu: ach, jak mě se stýská po meduse a našich společných víkendech!

každodenní zvedání žaludku u mě není žádnou novinkou. akorát je to dneska zpestřený zítřejší pololetkou z fyziky a dějin umění. a příští víkend medusu přinesu k nám i v zubech. fakt už. během dneška jsem přišla na velmi užitečnou myšlenku - a to, že na dření na jedničky tu fakt čas není. hlavní přece je, že nepropadnu, ne? tohle pololetí se teda vejdu nejvíc do jedniček a dvojek, ale příští pololetí doufám, že se v myšlence utvrdím. žádné omezování našich společných víkendů! vyhlašuji válku všemu, co se mi přiblíží do cesty v tomto plánu, arghhh. k čemu mi krucinál budou známky, když bych se další čtyry roky netrhla od učebnic? to by byl ještě hnusnější život, než se škaredým vysvědčením. takže v zubech.

+ ještě jedna z těch vtipnějších fotek... ona má ještě trochu vedlejší význam, který následoval při cestě zpátky, takže určitý komentář, který mám k téhle fotce zažitý a který bych mohla připsat, by vyzněl přinejmenším blbě.D

--

třináctého

2012-01-13T19:41:00.001+01:00

pátek třináctýho si tenhle rok zažijeme ještě dubnu a červenci, už se můžeme zase třást dopředu. Vlastně vůbec nechápu, jak je možné, že jakýkoli omezený text, co sem napíšu, zní tak dokonale bezstarostně a zkrátka tak, jako kdybych to psala před... no, dlouhou dobou. Nebo možná chápu, ale chápat nechci, nebo nechápu, ale chápat chci, nebo je mi to úplně fuk a stejně to nechápu, nebo to zase chápu, koneckonců je jediné východné řešení, že to nechápu - which bring us again to the point of all the stupid screaming - nepoznávám, že by se v tom trapným blogovým psaní cokoli změnilo, a nechávám se tím vytáčet ve vysoké míře a teď mám přímo nařízeno si připadat stejně hloupá a blbá jako před tou hodně dlouhou dobou. Když to shrneme, vůle k napravení tu taky není zrovna viditelná. ach jo

xxxxxx > music > august > decembeer, zase ten pseudopořádku v počítači... když už jsme u toho pořádku, počet složek s fotkami v mém počítači denně klesá, zatímco místa na disku zase nabývá. právě nyní se nahrává další oddíl s 758 fotkami do složky prosince. jupii

tu složku na obrázky 2012 jsem ještě nestihla, ale doufám, že v dvoudenním útoku svobody se najde dostatek místa pro napravení. taky bych si přála vytvořit další menší video v movie makeru, trochu psát (ráda bych řekla, že to jsou trochu plnohodnotnější texty, než moje malicherné plývání slovy na blog s výsledkem "totálnísračka", ale raději to neřeknu, protože si už ani tímhle nemůžu být jista), a pak také stáhnout nového holmese a vystříhat z něj pohledy na místa/města, protože prolnuto s jinými výstřižky jiných filmů by to možná dokázalo udělat celkem slušný "trailer" k tomu psaní (vlastně se mi protiví tady o tom takhle mluvit, zní to strašně neskromě.úú) ... možná také upravit pár nových fotek, určitě už je každému šoufl z toho mlhoidního (brook díky za slovo) výblitku..

mimochodem, nejdůležitější část článku: jakou máte plochu? hezký obrázky? nechcete ukázat?:D

9. 12. 2012

2012-01-09T16:53:00.000+01:00

Když rozložím velikost místa, které svým sezením zaujímám, vyjde nějaký metr na metr čtvereční (jen abychom osvětlili situaci - za to můžou ty divně, leč pohodlně seskládané nohy). Když spočítáme rozlohu zaujímající věcmi, které mě obklopují a mají mi pro nadcházející večer sloužit, vyjde rozloha už o krapet vyšší. A když to napíšu úplně stručně, přišla jsem v pondělí domů ze školy a teď tu sedím jako královnička ve svém kouzelném ráji.

(ilustrační fotky snad nejsou potřeba - a i kdyby, nikdo mě odsud nedostane. hahaa. je! změnila se mi plocha! vždycky mi to přijde jako strašný vzrůšo. včera jsem si nastavila nový téma, ať se mi na ploše střídají jakýsi makrofotky a celé téma je nějaká louka, takže to teďka dělá i zábavné zvuky... no, nevim jakej blb pojmenoval počítač jako nějakou podřadnou kalkulačku...)

(jojo, k fotkám byste se asi v mým počítači nedohrabali. koho by přece napadla navigace /plocha-otherxxxxx-music-august/ - konečná, kde je dalších 20 složek s fotkama, někdy podle měsíců, někdy jinak)

tenhle nezměrný bordel má ale příčinu (noheele) - a snad dost dobrou - včera jsem se rozhodla protřídit si veškeré složky v počítači. Stačí jen dodat, že k takovému činu je zapotřebí mít vůli pevnou... A právě zmíněná věta měla označovat těžkost úkolu, ne moji pevnou vůli, protože ani nevím, jestli nějakou mám - a jeje, teď si to zase protiřečí, to je trapas. Dejme tomu, že jsem sebrala všechny karty, usbčka a podobný prasárny, co doma lezou po všech stolech, podpostelních prostorech, skříních a sedačkách, a potom sbírala všechny složky, ve kterých byly roztroušené fotky, a celé to všechno hodila na plochu notebooku. Tak. Najednou se nám sešlo půlčtvrtého tisíce fotek a šup s nimi do skydrive! Ale výsledek se tu polehku rýsuje...

Když už mluvím o skydrive... Jestli někdo nemá, kam ukládat fotky, šup s nima tam. 25 gb skvělýho úložnýho prostoru s tím, že to nikdo nemusí vidět. Stačí si jen zařídit hotmail a je to.

Teďka se půjdu učit, ale pak! konečně si musím vyrobit 2012 složku na obrázky, nechápu, jak se k tomu můžu dostávat až teď. Už to byl takový skoro rituál na první den v roce. hahaa. jaký písmo? co tam mám udělat? to je dilema, tyjo

--

7. 1. 2012

2012-01-07T11:59:00.003+01:00

Máme doma kotě. Je to absolutně nemožné, nepřijtelné a neskutečné, vzhledem k tomu, že jsme v životě doma žádné zvíře neměli. Když nepočítám občasné návštěvy hmyzu, pár ptáků, co nám po domě taky lítalo, a kdejakých havětí, ale zvíře, o které se pečuje a krmí, to nikdy. Je to báječné. Je to ta zhruba třičtvrtěroční kočka, říkám jí čička a blbka, ale stejně na ni jen mňoukám a ona na mě. Teďka se líže někde pod ocasem a už si přivlastnila pro své pohodlí i postelovou pohovku. Stejně tam nikdy nikdo nesedí, takže jí to zatím prochází.

Včera jsem po škole měla domluvené kino. Sherlocka Holmese, je to ještě skvělejší než díl první, jen mě vždycky mrzí, že polovinu z toho nějak nepochopím... :D - A nyní - nový díl tvd, hurá

--

šípky

2012-01-02T11:01:00.000+01:00

Poslední den volna. Ubohost. O volnu jsem nedělala nic jiného, než si ho přímo, ačkoli sama, užívala plnými loky - a teď přede mnou vyvstává obraz všech těch ohavných tváří učitelů a vědomí, že za dnešek nestihnu snad nic z toho, co bych měla mít zítra do školy. Sláva rozjezdu 2012!

Předevčírem jsem začala cosi kreslit. Je tomu tak dávno, kdy jsem na tyhle věci měla čas! Tyhle vánoční prázdniny byly, dá se říct, strašně dobré. V jedné složce jsem našla už dávno stáhnutou jednu anglicky namluvenou knihu. Tak jsem si ji přetáhla do mp3. Ty časy, kdy jsem měla na angličtinu čas, jsou taky celkem pryč. Vlastně všechny časy, co jsem měla čas na všechno vzrušující a užitečné.

2012. vůbec se to nepíše špatně. možná jen trochu děsivý letopočet, že? a jak to asi bude vypadat za dvacet let? 2032. scifi.

no a tady je to celý. není to asi nic moc. tak někdy jindy. měla bych nápad na další zátiší. asi mě nejvíc baví. znáte česneky s dlouhou stopkou? tak tohle.

mohlo by sněžit.

--

mlha

2011-12-29T20:22:00.000+01:00

Včera jsem byla v lese. Věc podstatnější však je, že byla úžasná mlha, takováta, o který si nechávám snít už celkem dlouho, snad to znáte. Další věcí je, že jsem před chvílí spravila monitor (pořád je trochu nažloutlý, ale já si vlastně zvykla na překvapení, jak to fotky vypadají normálně) , a tak jsem toho rychle využila k troše photoshopování, než se rozbije znovu.

Taky jsem v tom ráji točila video, které se dokonce (při natáčení) líbilo i mně, a pak jsem zjistila, že nic nenatáčím. Výborně.

Teď jsem zjistila, že žiju o den napřed. Nádhera! Další den navíc, co s tím budem dělat?

--

postvánoční existence

2011-12-27T21:15:00.001+01:00

Fotek teď nejspíš moc nebude, protože se komicky rozbil monitor na počítači, kde je photoshop. A ostatní programy jsou přece příliš složité.

Teď se rozpomínám, že byly před třema dnima vánoce! Záležitost v dnešní době především kýčovitá s nádechem stresu, kterému se musí každý přece chudákovsky podrobit, slintat po dárcích, pomlouvat, jestli od někoho nedostal tolik, co mu dal, a nazávěr předstírat slávu štědrému dni a lásku k bližním. Dnešní většina společnosti je celkem zkažená. Já nikdy nedostala to, o co jsem si požádala, a tak jsem si zvykla očekávat nejhorší. Teda kromě oblečení, které si vybírám sama. Je tu jeden dárek, který mě potěšil více, než ostatní. Jsou to trapné, ale už po tři dny plně milované oveččí bačkory. Nikdy jsem tyhle dětské věci neměla ráda, ale tohle mi nějak nevadilo. Navíc je v nich teplo.

--

christmas coming

2011-12-20T22:17:00.001+01:00

Miluju, když jsem sama doma a mám čas na činnosti, které chci sama dělat, nikdo nikde nepřekáží a na těch pár hodin, co přijdu ze školy domů, se stávám několikanásobným pánem vesmíru - tedy po hranice našeho domu, času v něm i sama sebe a svých činností. Když nepřekáží povinnosti, na které jsem si za ty čtyři měsíce stihla raději zvyknout, a zkrátka tohle celé. Abychom si to ujasnili - já pouze očekávám, že zítra žádné zkoušení ani test nebude...

Takže. Jsem v postavení toho vládce vesmíru už pár hodin, za které jsem sice nic moc nestihla, ale ono je to stejně hezké, jako kdybych stihla - anebo ještě hezčí, o tom by se dalo určitě diskutovat. Je přímo nádhera vzpomenout si, že mám čas si stáhnout písničky do mp3ky, čas na psaní článku a zkrátka všech věcí, co se nějak vejdou do rozmezí těch několika hodin, než se rozhodnu uložit se ke spánku.

Uvědomuju si, že můj pokoj je málo vánoční! Ne, že bych potřebovala zavěšené řetězy a koule a zelenočervenou výzdobu, akorát mám vždycky sklony k zútulňování pokoje, když je nějaký pravý čas, třeba podzim nebo vánoce. Přes jaro a léto se tu teda kupí leda tak bordel. No a právě jsou vánoce a ze stropu mi pořád visí banda pterosaurů a na stole mám lodičku a na nástěnce suchý list a pár papírů. To je hnus! Zítra to strhám a na nástěnce budou vládnout vločky, ať už to vypadá jakkoli směšně.

Minule byly celkem ohlasy k tý záložce. Takže pro stejné nešťastníky, jako jsem já, co ještě neprovedli ani první stádium u všech dárků - jejich vymyšlení - tu něco málo je.

Není to tedy dárek zrovna velký (já už jsem to vymyslela, bude to součást čehosi ve smyslu: tady máš potřeby ke čtení, čtenářský deník a tak, takže aspoň začneš číst) , ale zdá se mi to vcelku hezké a nezabere to skoro žádný čas.

Potřebujete vlastně jenom obyčejný papír, čtvrtku, nůžky, lepidlo a nějakou tuš s perem (zkrátka na pomalování, cokoli). Návod je tady. Další pro inspiraci tady, tady.. Mimochodem... Na tohle jsem právě narazila. Není to kouzelné?

Na tumblru jsem ještě našla nějaké rozhodně lákavé způsoby balení dárků, potisky papírů, ale to už, kdo chce, si najde sám.

Myslím, že jdu pokračovat ve svém panování .D - tudíž krásnou předvánoční náladu!

--

17. 12. 2011

2011-12-17T20:08:00.002+01:00

Ok, velká věc se svíčkou odhalena. Čichám k ní několikrát do dne a dneska si ji nezapálím, protože mám napilno. Mám ji ráda čím dál tím víc, i když v ní už asi tejden plave muňka - tedy samozřejmě, že tam neplave, když je vosk zatvrdlý, ale stejně je hnedka pod povrchem. A když se ten vosk rozpálí, dělá tam úžasná salta - tolik mě to včera upoutalo, že jsem to chtěla natočit, ale ta mrcha baterie byla zase vybitá.

Tohle ranní cosi s rozmazanýma nohama v křeči mi přišlo natolik vtipné, že to sem musím dát taky.D

Ráno jsem šla s kočkou zase na zahradu, byla s ní celkem zábava

No a za domem jsem pak našla minci z padésátého třetího! Já mám nalézání starých mincí strašně ráda. Už jsem tu našla i úžasný krejcar z 1800, je na něm jakýsi dvojhlavý orel s meči a zkrátka vzrůšo.

-- dopisováno o den později
- včera jsem stihla večer dočíst toho doriana. Skončilo to na mě nějak rychle.D
- Taky jsem si stihla uklidit šílený bordel ve skříňce s barvama, dneska si plánuju psací stůl. Nenávidím úklid, ale většinou se při tom najdou celkem užitečný věci.
- Potom jsem vyrobila první dárek! Narazila jsem na něj na tumblru v diy rubrice, je to taková trojúhelníková záložka do knihy, co se vlastně navleče na list. S výsledkem jsem strašně spokojená, dokonce to neskončilo umatlaně a ošuntěle, jak takovéhle věci u mě vždycky skončí. Až na tu šmouhu lepidla, no:D Možná budu přehnaně hodná a dám vám sem potom odkaz, kdyby byl zájem ?

--

atmosféra

2011-12-16T20:22:00.001+01:00

Doriane, doriane, kde jsi, doriane! Takhle nějak to momentálně chodí v mé hlavě - a ještě jsem zapomněla upřesnit, že hledám knihu... Hledám ji sice necelých pět minut, ale i těch pět minut mnohdy dokonale stačí k tomu, aby se z toho člověk pěkně zapotil. Moje nejdražší kniha je k nenalezení. Obešla jsem již několikrát všechny pokoje - a počkejte, není v šuflíku? ... není - obešla jsem všechny pokoje a není opravdu nikde!

To jsem si mohla myslet. Zavalená pod učebnicemi. Nechutné. To je jedno. Hlavně že ji zase mám. Netušíte, jak mi po tom jednom dni abstinence (znáte ty katastrofy, kdy povinnou četbu začnete číst den před testem - anebo vám schází ještě nejlépe sto stránek velké knihy?) - chyběla, ačkoli hlavní postavu tu hraje člověk poměrně zvrácený.

Tak - kniha nalezena, mám pořádek na stole - počkat, co tu dělá penál? fuj - tak jdeme zhasnout světlo a rozsvítit tu svíčku, o které tu píšu snad pořád, až zajisté všichni nabývají dojmu, že je svatá. (Není se čemu divit, na dolní nálepce je up to 30 hours burn time a na víčku je nakreslený medvídek, což mi přijde hrozně rozkošné, možná bych ji mohla vyfotit!) -- Všechno připraveno, zhasnuto, svíčku mám na stole přímo pod obličejem, tak mě hřeje a voní přímo do nosu, může se začít psát článek. (Také vám to zní tak vtipně?)

To ladění do červena musíte odpustit. Tak nějak mě vždycky polapí už dlouho nenalézaná nálada lásky k domovu a všemu útulnému, s nádechem teplé zimy a tak.

Něco jako ideál pátečního večera. Žaludek mě lehce pálí, je mi spavo, a přitom všem jen koukám, píšu, a jsem ráda, že je pátek. Tolik věcí to do! Tenhle víkend bude čas se ponořit znovu do vánoční atmosféry, tak se na to těším. Pořád mám za to, že jsou vánoce ještě daaaleko přede mnou, ale ony už za osm dní! Ta škola mi fakt připomíná pacmana.

Mám tu i kus čokolády. Poslední dobou mi začala chutnat, sice je to dost divný, měnim se asi k lepšímu .D Za chvíli sfouknu svíčku a podívám se na film, který se mi před chvílí stáhl - tak pěkný zbytek dne

11. 12. 2011

2011-12-11T16:59:00.001+01:00

Dneškem končí mé klidné dny a výhled školy bude strašit po dalších pět dní. Ohavné! Myslím, že ale budu ve svém lenošení potajmu pokračovat - tenhle školní týden i s tou svíčkou, o které tu celou dobu mluvím, protože ona má takovou ohromně uklidňující vůni...

Přidávám své první video, které jsem chtěla vytvořit už dávno, ale teprve tento týden jsem k tomu "činu" měla hezký klid a odhodlání. Škoda je, že jsem si trapnost titulku i zakončení uvědomila krátkou dobu po tom, co jsem ho pracně snad několik hodin ukládala... Takže se prosim tvařte, že to vůbec trapný není (a taky rovnou můžete omluvit, že tam mám nerozčesané vlasy a tak).

(tak to dopadlo)

Vřele doufám, že jsem se neztrapnila úplně. A kdyby ano, buďte tak laskavi a odpouštějte, takový malý dárek, jsou přece vánoce.

--

trouble is a friend

2011-12-08T20:37:00.001+01:00

Poslední tři dny trávím v absolutním ideálu trávení nemoci a to asi následujícím způsobem - až na to, že já psa nemám .D ... Čímž se dostáváme k tomuhle úžasnému filmu. Chtěla jsem ho vidět kvůli té herečce, nebo ještě lépe kvůli její tváři, a shledala, že je to jeden z nejskvělejších filmů, jaké jsem kdy viděla (musela jsem se na něj podívat rovnou dvakrát... ugh, to je ještě nikdy nestalo (!). Takže podívatpodívat. Traileríček.

Mezitím jsem stihla milion (nedivila bych se) jiných věcí: skoro složit rubikovu kostku, udělat svoje první video, uklidit si pokoj, zapálit heřmánkovou svíčku, co jsem dostala předpředminulý vánoce, nechat hořet sporák celou noc, zkrátka žůžo. Plus právě teď zkoušet, jak dlouho můj prst vydrží v plamínku svíčky..

--

winter dreaming

2011-12-06T16:17:00.001+01:00

Ráno jsem se probudila a bylo to zase na zůstání doma. Tak jsem zůstala.
Byla ještě tma, a tak jsem čekala v posteli. Mezitím se mi stihlo zdát o tom, že jsem si ochočila slůně. Nechápu, jak jsem k takovému námětu přišla... Pak jsem se vzbudila, až bylo trochu světleji. Vstala jsem a přešla k oknu. Všechny střechy byly pokryty sněhovým práškem a já z toho byla nadšená. A tak začalo dokonalé ráno.

Chci si tenhle rok postavit ohromné iglú. A dostat velkou termosku. Skládat z papíru vločky a tak. Zkrátka mít zimu v daleko infantilnější a příjemné atmosféře. No a taky bych chtěla zkusit daleko víc od Dalí (už mám další! .D) - ale to bych potřebovala aspoň tak dva týdny času. Který mi nikdo nedopřeje - to je strašný.

--

ahoj léto

2011-12-05T19:52:00.001+01:00

Takže začněme třeba tím, že za devatenáct dní budou Vánoce. (velký, ne?) Zrovna tenhle rok jsem si nařídila těšení se na ně - i když vlastně není na co - ale i tak. Je to hnedka hezčí. Jestli se ještě umím těšit, pak bych se i ráda těšila, až jednou půjdu ze školy a bude padat sníh. ~~Anebo, až půjdu ze školy a spadne na mě supišrampouch ze střechy.~~

Psala jsem sem o filmu dorian gray? Jestli ne, je to hřích. Ty, co to čteš, podívej se na to. Neoslavuju jeho každou část, ale ten příběh, ta atmosféra, to celé... No. Musela jsem si to jít půjčit v knihovně. Neskončila jsem ani první kapitolu. Nemůžu se od toho odtrhnout, tolik je to dobré - což mi připomíná, že v pátek máme mít test z Petišky? ... Inu, třes se na čtvrtek večer..

Přes víkend jsem četla Ión. Eurípidés. Antice jsem začala být nakloněna už někdy v sedmi. Asi mě to už nepřejde. Ale právě tahle sbírka tragédií zůstala vždycky nedotčena. Tak jsem v sobotní ráno bloudila po domě a našla ji. Tak se stalo, že mi do čtenářáku přibyl další zápis. No, další... Celkem jsem zírala, že poslední zápis byl ze srpna. Od samého počátku jsem se držela tak těch zhruba patnácti dvaceti dní na zdolání jedné knížky. Ach, kam tohle spěje...

3. 12. 2011

2011-12-03T11:54:00.001+01:00

Na první leden bych možná začala s 365. Nikdy mě to nějak nebralo, ale koneckonců, proč to nezkusit. Třeba to bude fajn.

Asi jste si všimli nového vzhledu blogu... Kdo by řekl, že skončím zrovna u kytiček?! Kdo by řekl, že kytičky budou to, co mi tu chybělo? Jak roztomilé. Ale zatím se mi to líbí.

Nemám pro nikoho vymyšlený dárky O_O má někdo nějaké vychytávky "levnýahezký" ?

30. 11. 2011

2011-11-30T19:30:00.001+01:00

Sešel se nám takový krásný datum, zítra tedy můžu zase říci, jak jsou za mnou/námi už tři desetiny školy a taky snad, že jsem z fyziky nedostala pětku, nýbrž dvojku, což je pretty funny - a taky, že mi místo výhry sluchátek domů přišla polyesterová mikina velikosti pro tříleté děcko.

Opravdu nevím, jestli tu tyhle fotky vydrží dlouho, protože je nahrávám skrz odkazy z jiného účtu.
Ahh, proč mi nejde otevřít školní mail?
Celé, o čmeto (tak a teď nevím, co mělo být původní slovo) ... Tak jednoduše, pár fotek z předminulého pětidenního víkendu. Vyšla spousta fotek, kde mám já s kamarádkou netopýra v puse - ale dát to sem se neopovážím, všechno vypadá tak komicky, že to ani není použitelné...

Ještě jsem zapomněla říci - ty netopýrkové... To bylo tohle - chutnalo to tedy světově. Jinak na té ohromné půdě to bylo příliš "strašidelné" na to, aby se konala nějaká bádačka (stále jsou tam ty ohromný truhly s nápisem neotevírat! - mm, že by program na příště?) a také tam byla celkem (celkem...) zima a proč radši nefotit, nenatáčet a nejíst místo toho všeho. No, já očekávala, že to bude pokroucené.

Aha, tak nakonec stejně můžu zveřejnit i další netopýry - jee, no, to ještě abych zveřejnila sebe - to jsou ty, o kterých jsem tu už několikrát mluvila. Sice nejdou moc vidět, ale stejně...

A aby to vypadalo jako správný doku, i to doku tady může být. Jen škoda, že nám bylo zatrhnuto (limits, limits, limits) být na zemi na kobercích. To je ale fuk vzhledem k tomu všemu

+ menší posthalloweenské těšení

+ jedna stará, tam odněkud... z kv kraje. Štaflík a špagetka - anebo spíš špagetka a štaflík. To je taaak vtipný. Asi bych už si měla zase nechat zkrátit vlasy?!

--

dalí

2011-11-27T11:59:00.001+01:00

Dneska jsem ráno tak nějak rozespale otevřela hned po gmailu blog, který mi naskytl pohled na článek vyjící do prázdna. Měla jsem za to, že zveřejnění ušel - but what´s done is done. Nejspíš jsem ho zveřejnila, aniž bych si to nějak plně uvědomila, což se stává ještě děsivějším vzhledem k tomu, co dokážu po večerech napsat za předpokladu, že to zase podsvícením a backspacem zajde. (huuuuuuuu)

Přeskočíme skutečnost, že to už skoro nevypadá jako nakreslený obrázek. Nazývá se to něco jako zakrývání nespokojenosti, nebo snad naděje, že zmrvené ve photoshopu to pak vykoukne do světa s lepším dojmem. No a to vedlejší - je to Dalí. Skrytě doufám, že to podle toho jde trochu poznat - a v případě opaku... nic nového pod sluncem.

Asi před dvěma týdny jsem byla celkem v slušném kreativním naladění a řekla si, že po nakreslení toho obrázku (co bude pod těmito dalšími řečmi navíc) bych mohla udělat něco jako "projekt dalí" - znělo/zní to tak hezky optimisticky. Třeba na vánoce - zkrátka kouzelné, jeho portrét, pár chabých překreslováníček, možná tuší napsat životopis, vyrobit si jeho superhodiny a tak - do vánoc to stihnout a na vánoce si to všechno nějak vystavit a kochat se/zvracet nad svými výtvory. Nakonec to nezní tak špatně.

Jak roztomilé - teprve teď si všímám, že tam je několik věcí dost hanebně odfláklých/nedodělaných/zapomenutých. Kdyžtak se mnou prosím mějte slitování - třeba se mi podaří najít trocha vůle a já to odpoledne dodělám a i tady to nahradím.

Možná se najde zakletá duše, která by si vzpomněla, že jsem tu kdysi (myslím) psala, že jsem minulý rok vyráběla v zušce takové netopýrky. Ten nápad byl vcelku krásný - netopýří kostry zavěšené na provázcích, dá se za ně zatahat a oni budou "lítat". To, že půlku zkazila učitelka a tu druhou já, už tolik nevadí. Netopýrci jsou sice trochu invalidní, leckerému už upadl kousek kostry a místo nahoru dolů se tam myslím pohybuje jeden ze strany na stranu, ale to není hlavní. Netopýrky totiž dostávám zpět! K nim mám už doma nakreslené troje náčtrkostudie na a dvojkách, ale ještě je budu muset raději prohlédnout a zhodnotit... V případě podprůměru bych nakreslila nové. No a celou tuhle havěť uměleckou bych si zavěsila někde skromně ve svém pokoji. Úžasné. Těším se na to.

26. 11. 2011

2011-11-26T18:36:00.001+01:00

Možná někdy naleznu chuť pro psaní k lidem, teď ale ne.

23. 11. 2011

2011-11-23T16:14:00.001+01:00

mám za sebou pětidenní absenci doma, pár pětek a čtyřek. vrátila jsem se dom a oslavila to skočenim do postele a posloucháním beethovena. učivo nedotčeno. to je super - o velký jsem se dneska horlivě učila biologii, ve které jsem ani nevěděla, co jsme pomalu brali - a dostala jedničku.
jinak celkem dobrý. kino, při halloweenu na dvou židlích v zadní části půdy seděl jack rozparovač a.. a to ještě není domyšlené, každopádně mi podle jedné knížky vyšlo, že mám iq 180 - paráda! .D a taky se musim podívat na doriana graye - protože jsem včera viděla trailer a momentálně je to jediná věc, kvůli které mám chuť tenhle nezdravý týden školy dochodit.

omlute tu horlivou mluvu, vypotřebovala jsem tím snad vše, co bych mohla vypotřebovat za těch šest dní, co přibyl poslední článek. vlastně mě už ani to psaní článků příliš nebaví - ale přesto - přesto se mi žvatlá hezky.

--

whispering voices

2011-11-17T14:54:00.001+01:00

Všude se tu určitě rojí úlevné zprávy "ve čtvrtek sváteček a v páteček volníčko", tak přispěju naším "žádný volníčko's happening" - což je lehce nesnesitelné.

Je tu ale pár skutečností v zásobě, které mi celkem překrývají husí kůži ze zítřka.. Můžu být od pátka až do úterý u elizy, což je strašně vzrušující vzhledem k tomu, že jsme ještě nikdy nešly do školy spolu .D . A nemůžu se dočkat toho hlavního a nejvíce infantilního - halloween! (komu vadí, že je půlka listopadu za námi?)

phenomena

2011-11-12T10:13:00.000+01:00

První štěstí včerejšku bylo, že jsem nebyla zkoušena z chemie. Druhé byla konečně nová sluchátka. Třetí čas + sladká vůně domova:

Ačkoli byla tato druhá úprava fotky už dvakrát potvrzena za nejlepší, vůbec si jí nejsem jista. Mně se nejvíc líbí první, ta naopak všem nejméně .D Tyhle fotky vlastně vznikly kvůli jedné fotosoutěži... Zřekla jsem se těchto věcí už asi před dvěma roky, ale nyní jsem v tom našla svou další zábavu. Díky stanoveným tématům to dává fotkám úžasný smysl, přemýšlet nad nimi, nad zpracováním a tak. To, co jsem dosud dělala, byly fotky napůl doku, napůl nějaké pokusy o zachycení krásy či něčeho v tom smyslu - s tím také nejspíš nikdy nepřestanu, ale tohle je něco nového. A líbí se mi to.

8. 11. 2011

2011-11-08T16:52:00.000+01:00

Vypadá to zase na ten týden vpětvstaňpopůlnociusni. A týden pěthodinspánkutisamostačí. A týden každejdenjednučtvrtletkuvšakjo. Luxus.

Kromě těchle obtěžovátek jsem si ale zaplatila zálohu na květnový výlet do Firenze. Nikdy jsem tam nebyla a pomyšlení, že znovu pojedu do Itálie... No a když už jsme u toho, taky si zejtra koupím konečně sluchátka. Něco jako odměna za "skvěle odvedenou prezentaci", kterou zítra o třetí předvedu. Přinejmenším také za další pětku z češtiny a podobně.

y

5. 11. 2011

2011-11-05T19:34:00.002+01:00

Přijde mi, že právě tímhle týdnem začne ten podzim mokroseschlý, studený a bezbarvý. Babí léto odlétlo. Škoda jen, že to zní tak nevkusně nostalgicky. Vždycky jsem měla ráda obě tyhle části podzimu. Přinejmenším proto, že každý rok přispěje aspoň ke koupi nových bot.

Po tomhle pětidenním stádiu snažícím se mne vhodit do hrobu by se už měla konečně konat ta "soukromá halloween party". Halloween v ní už hraje jen tu vedlejší roli - možná vydlabeme nějakou tu dýni, no... Počítám s foťákem, takže "doku" asi bude. Konečně nějaký vzrůšo.

Mám určitou inspiraci k psaní. Jsem nesmírně vděčná, že moje psaní někdo chápe na poměrně stejné úrovni... Bez toho by se to celé zkazilo a zaseklo. Je to úžasná skutečnost, která pohání dál.

y

3. 11. 2011

2011-11-03T19:40:00.004+01:00

Snad bych mohla využít těch netvořivých pěti dnů, které jsou v týdnu kouzelně ukryty a mezitím zveřejňovat opět opožděné staré fotky a podobně.

Tenhle týden utekl poněkud rychleji, než ostatní, asi kvůli tomu, že jsme nepsali z tolika věcí. Zjistila jsem také, že kdyby neexistovaly volné hodiny, měla bych opravdu špatné známky. Haha.

Koupila jsem si anilinky, abych mohla nabarvit papírový jeřábky. Už mám jednoho červenýho, asi je tak udělám všechny. Akorát pak nevím, co přesně s nimi - zavěsit zase ze stropu? Možná by se jich hodilo spousta. Možná, až budu mít o víkendu čas, jich pár složím. Tedy čas - přestávky mezi četbou Ovidia. Dneska jsem si tu bichli přinesla domů...

30. 10. 2011

2011-10-30T21:00:00.001+01:00

Za dva dny budeme zase se vší slávou moci prohlásit, že druhá desetina školního roku je za námi, zase si zvolat slast a podobně. To bude skvělý. Jedna pětina zní ještě líp.

Poslední dva týdny toho bylo na mne příliš. Prázdniny tomu moc nepomohly, ačkoli byly celkem pět dní dlouhé a ačkoli jsem je vlastně "prožila" samotna. Neustálý pocit, že toho mám tolik co dělat, se nyní, v neděli 19:49, skvěle stupňuje. Jeden Dalí nakreslen, druhý nedomalován. Status okamžiku. Dál už to je jen "umejt si vlasy", "umejt si zuby" a "spát". Neděle zkrátka. Fakt jupí. (Vlastně ještě to "nedůležitější" - co je zítra za předměty, naučit se je, připravit si je a podobný malichernosti)

Asi před dvěma týdny jsem si založila listy do atlasu na vylisování. Také jedna z těch hloupostí, které člověk dělá jen proto, že mu dělají radost. Když jsem pak atlas zase otevřela, listy v něm měly krásné barvy, jako by vůbec barvu neztratily...

Když už nemáte nic k focení, je vždycky po ruce nějaká "nevšední" událost - například to, že se na okno zvenčí vejdou taky dvě kočky. To kotě vepředu je potěšující. Má měkký a mladý kožíšek, takže k pohlazení přímo svádí - i když je trochu plaché, no.

Skoro jsem se dnes přemístila na blog.cz. Už jsem tu více jak rok a už to zase zapnulo můj stěhovací budíček. Když jsem viděla, že "agony" i "nausea" je obsazené, nenapadlo mne již nic lákavého a přešla k názoru, že budu zde, ale že to tu zpřeházím a budu se tvářit, že jsem tu odznova. Nový vzhled, nový styl článků, zkrátka změna. Je to taková nutkavá potřeba, jako si protáhnout dlouho klidné prsty, nebo něco tak. Nakonec jsem zůstala u toho, že články by mohly být delší...

y

západ

2011-10-27T14:45:00.001+02:00

Fotek z výletu do Karlovarského kraje bylo sice málo, ale téměř všechny byly k světu - a tak se k článku dostávám až dnes. Podle mě je to celkem škoda, protože člověk už je trochu vychladlejší a už to pro něj není "právě před chvílí", ale už jen vzpomínka. Ale jo. Vrátila jsem se celá (což je pěkně trapná věta. Vrátila jsem se totiž o ohromně velký vesmír v mozku větší)..

Vůbec nevím, kterou fotku bych sem měla dát... Takže ještě tady .
Zkusím tedy zavzpomínat - celou dobu jsme z mý mp3 z jejích sluchátek (to mi teďka připomíná to vyměňování si noh chromozonů při dělení buňky.. nikdy se nehlašte na gymnázia, už mi hrabe teď -- po prázdninách na to píšem, sakra) poslouchaly - to už je také jedno, jen je vlastně až nadpozemské, jak máme naprosto stejný vkus. Není snad písnička, na kterou bychom neměly stejný názor.

Zapomněla jsem říci, že tohle jsou Mariánské Lázně... Jo, všechno si to sem napíšu, i když to polovinu lidí nezajímá - upřímně mně to vůbec nevadí. + lehká euforie. mluvili tam NĚMECKY

... no i tohle k tomu patří .D

jo, už se mi dost vybíjel foťák

.. docela dost

Vůbec to není všechno, ale bylo by mi protivné to všechno dávat do jednoho článku. Odjíždím do ráje druhé poloviny starší epizody. - bloody hell - nově objevené spojení, přijde mi strašně kůl. - vítrvítrvítr vítr vítr čau

--

24. 10. 2011

2011-10-24T20:20:00.003+02:00

Víkend byl nádherný. My jsme totiž absolutně dokonalá dvojice, která se doplňuje tak, jak nikdo na světě. Na psaní se tedy nevykašlu. Ernst je nejkrásnější jméno na světě. Dobrou

p.s: poprvý za život jsem viděla k. vary a všechno ostatní. a její babička mě nesežrala!

breathe

2011-10-17T19:09:00.001+02:00

hravá povaha..

sectumsempra per la seconda volta

2011-10-14T21:21:00.000+02:00

Ok, ~~těch fotek je fakt hodně a nemíním je tu cpát všechny.~~

noo jistě, už tu není zas ani jedna

zase z minula. A předpokládám, že příští týden bychom se opět s elizou mohly sejít - prý mne snad vezme do toho svého karlovarského kraje, lala

.. nebudu tu ukazovat těch padesát fotek, co předcházely / následovaly. prostě snaha o společné fotky .D

:DDDDDDDDDDDDDD

haha jo, odsud jsme je sebraly

Mimochodem - chci tohle!:D

sectumsempra

2011-10-09T19:52:00.001+02:00

Tak na tohle jsem čekala snad roky

Včera jsme šly večer sledovat ty drakonidy. Sice jsem jich viděla jen kolem pěti, ale stejně to bylo kouzelné! Také jsme sesmolily plán na halloween a bude to absolutně ú-žas-né, koupíme miliony svíčiček a z krovů budou viset sušený kytky a budeme jíst dýňovou polívku a tak. Jistě jste to všichni velmi pobrali.

if all the stars fade

2011-10-04T18:18:00.004+02:00

zátiší 4

2011-10-03T18:22:00.000+02:00

Svítí na mě dopadající slunko, je tu "lehce" zima, mrazí mě v břiše (studený granko..), mám celkem studený nohy - tak, tohle místo je textem zaplněno

Tak, teď by bylo ještě potřeba zaplnit místo tohle, nejlépe nějakou smysluplnou řečí, třeba proč tomu chybí ostatní tři nohy a proč je na tom tak vidět, jak nemám ráda kytky-

Ale ta černá v pozadí, to je něco nového, musím ji ještě pořádně.. objevit.

--

září

2011-09-30T18:27:00.000+02:00

.. desetina školního roku za námi, slast.

Urychlení podzimu

Přijde mi, jako bych si náhle užívala každou sekundu, což je pocit, který tu nebyl "for ages". Ve škole je to skoro dobrý. Dnes nebo zítra by měl být totiž ten osudný den, kdy k nám konečně přijede má drahá, tudíž také po těch "létech" jsem lehce nadšená a chvílemi zažívám opravdové natěšení. Jak dětské.

K momentální dokonalosti mi zbývá už jen stáhnout titulky k the vampire diaries.. Jistě chápete tedy, když se nyní rozloučím.. haha

http://www.youtube.com/watch?v=YPQwyXw-OUk

1:02

28. 9. 2011

2011-09-28T16:03:00.001+02:00

Dalo by se říci, že skvělé naladění u mne přetrvává už třetí den. Vlastně ani není co, co by mi v tomhle okamžiku tomu mohlo zabraňovat, což je ještě skvělejší. Sama v domě, sama v sobě a aktuální volno.

Fotky jsou sice několik týdnů staré, ale pšš
Zítra konečně "odešlu" dopis po způsobu, který jsem popisovala v článku minulém a budu čekat na zpětný, hah

Co se týče této chvíle, přiznám, že po dlouhé době maluji. Maluji a mám opět pocit, jako by mě to nikdy nebavilo více, tudíž doufám, že se to nezhatí. Je tu ale velká šance, protože kytice fakt neumím, haha. A taky můžu rovnou přiznat, že to je zátiší na styl těch všech předchozích, takže zase s tím ostoudným hadrem přes stůl. Prozatím jsem toho však ráda.)

Taky mám den, kdy se příliš na všechno těším. Včera jsem si totiž uvědomila, že za měsíc je Halloween - jo, přesně ten trapnej svátek, který ovšem pro mě každý rok znamenal šílené dobrodrůžo. Totiž že opět bude ve dvou. Už se nemůžu dočkat na ty netopýrkatý formičky, který jsem si koupila na pouti. Věc, jak do toho datumu přežiju, je vedlejší.

Neříkám, že jsem mou nemoc a absenci ve škole užila přímo užitečně, přesto však jsem dlouhé hodiny strávila posloucháním filmů v angličtině, s titulky taky anglickými, nebo nakonec i bez. Nevím, na jaké jsem úrovni. Vím jen, že slova ve větách dokážu "odtrhávat" čím dál tím lépe.

--

26. 9. 2011

2011-09-26T19:05:00.000+02:00

Jsem tak ráda, že můžu být doma.

Dneska jsem psala dopisy. Hrozně se mi líbí (:D), a hrozně se mi líbí, že... no, vždycky jsem zkrátka strašně potěšená, když ten dopis můžu napsat. Natož dostat! A taky to nic nestojí, protože MY si to hážeme svrchu do skříněk. srdíčkosrdíčko

k vašim službám, nebo si vy-te

2011-09-24T18:25:00.000+02:00

Mám nějak kašel

je to zlý

Zase takovej ten, co nejde z nějakého dráždění, prostě jen z těch průdušnic/čehosi, co je blízko plic --
Ale k večeři bude opékaná cibule se sýrem, takže nic nemůže být tak hrozné)))
Je to recept, který jsem se dočetla v Janě Eyre. Asi to dočtu.

(Žádný recept to nebyl. Jedna služka tam tý druhý pošeptala, ať jdou do kuchyně, že si udělají tu smaženou cibuli. Ale knihy pro každého mají i přínos jiný, než byl přímo zamýšlen, ne snad?)

U týhle fotky jsem dost přemýšlela, jestli mám dát barevnou, nebo černobílou. Noale nakonec zvítězila tahle modrá, asi kvůli tomu skvělýmu rudýmu nosu, co vypadá jak zobák kačera donalda.

pár kýčfotek

2011-09-23T17:43:00.000+02:00

Celý stehýnko mám umatlaný od tuše, klouby ruky od propisky a ponožky, no, od sople. Říká se tomu chřipkoléčba

Taky se tu celkem nudím, akorát v tom šíleně zdravým smyslu. Vůbec mi nevadí, že zameškávám příležitosti se seznamovat se spolužáky, ani nic jiného. Dělám právě ty nejpokleslejší věci - čtu přes internet brak, hraju šachy, neházím kapesníčky do koše a někdy zvracím. Je to zkrátka idylka.

Úroveň fotek je nulová, chápu. Vlastně to celé, já a kterékoli tvoření, poněkud poklesává. Je to hrozné. Snad by teď ale na podzim mohlo přijít lepší období :B

moonlight sonata

2011-09-19T18:56:00.001+02:00

http://www.youtube.com/watch?v=vQVeaIHWWck
želbohu, chemie nyní nad povídáním vyhrává
--

sobota

2011-09-17T18:09:00.000+02:00

Možná že si snad ani nikdo nestihl povšimnout, že fotky v článcích se k sobě neladí kvůli jediné věci - každá je vytahaná z jiné složky z jiného měsíce... Jo, je to strašně velkej projev inteligence.

Zítra v šest buď vyrážíme na celodenní výlet, nebo snad přijede kamarádka. Ke kreslení fíku zmíněném v minulém článku se můžu vyjádřit jen jednoduše - dneska to dodělám..
--

everybody screams

2011-09-14T18:34:00.003+02:00

Žiju! Žiju žiju žiju, můžeme slavit, stoly hudba stále žiju!
Snad to zní trochu přehnaně, ale tahle jediná věc byla mým záměrem už po třetí den. Bylo mi od začátku jasné, že slučovací víkend opravdu není nic pro mne. Je tu příliš faktorů, nejhlavnější snad ten, že mi dělá ohromný problém rozmlouvat s cizími lidmi, nebo i má neschopnost na rozpoznávání obličejů. Je pak celkem těžké chápat, proč se vám zrovna ten a ten člověk vyhýbá a ten další na vás divně kouká. Stačí zkrátka jen podobnost vlasů a očí a ti dva lidé jsou pro mě jeden. :D A navíc nevím, komu se teď mám vyhýbat já, haha.

Nestihla jsem ani napsat, že jsem si půjčila německou učebnici - znáte ta stará tvrdá vydání pro samouky? něco v tom stylu - a když jsem se s pomocí v autobuse z ní učila a pak z autobusu vyšla, pusa se mi samovolně rozjela do šíleně širokého úsměvu, který nešel spadnout. Naučila jsem se slovíčko etwas. Nádhera. (...)

Abyste mi lépe rozuměli, připíšu snad, že i přes ty čtyři roky němčiny na základce a i přes všechno ostatní, naučit se minulý čas, sloveso chtít a "wie geht es ihnen" ve třech dnech bylo pro mne absolutně povznášející a nádherné. Jsem z toho hrozně ráda.

Vypadá to, že pápík, který sem zase po takové době přijel, přivezl fíky. Jsem z toho na větvi, neviděla jsem je snad už přes pět let a když jsem přišla do kuchyně, přemýšlela jsem, co je to za hrušky :D. Chytla mě chuť si tedy fík namalovat - anebo ještě líp, celý nějaký zátiší, znáte to - pár jich celých, pak vepředu rozpůlený, takovýty hračičky. Tak schválně, jestli to splním. Sázím na tu línější a zaneprázdněnější stránku. (Že neovládám spoje více - zaneprázdněnou? Ale jděte..)

Raději se už rozloučím, už jen kvůli tý škole.
(Pššt!)
...

schooldays

2011-09-09T19:07:00.000+02:00

Zpátky k The Runaways! .D
Ve škole to není zas tak špatné. Vím, jak trefím ke skříňkám, na záchod, do pár tříd a dokonce už i, kde je bufet. Po první tři hodiny s němčinářem jsem o něm měla ustálený názor, že je to úplný debil (zvláště pak, když na mě šilhal a natahoval uši), ale myslím, že to bylo právě včera, kdy jsem se smála v tahu celou hodinu. Myslím naopak, že se ráda všechno doučím. (Jak může být němčina tak sexy jazyk, ohh..)

trošičku z léta

Zato angličtinářka je pří-šer-ná, pokusím se změnit skupinu. Ne, ne, to prostě nepůjde.. Nenávidím její ksichty, to, jak nepovzbudí, nic, jak protáčí oči, když si na něco nemůžete vzpomenout atd atd.. A jak jsem se koukala, dívka vedle mě z ní byla úplně hotová, chudák.

Jinak jsem už ráda, že je víkend. Pět dní vstávat v pět, už to potřebovalo trochu přerušit!:D
--

prázdniny

2011-09-04T08:15:00.000+02:00

Protože s sebou nosím foťák úplně všude, je u mě zkrátka normální, že každý druhý den fotky "zkulturním". Ovšem co se dostane sem, je úplné minimum, a tak více jak polovina vždy zůstane v hluchých slepých neočumovaných složkách v počítači. Tenhle příspěvek to tedy rozhodně nenapraví, ale přeci jenom..

O školních dnech raději mluvit nebudu, protože by mi to zajisté zkazilo začínající neděli (a čtoucím předpokládám taky). O čem jiném, to mě tedy nenapadá... Snad jen to, že zkusím zařídit na příští víkend kamarádku domů. :D
--

30. 8. 2011

2011-08-30T12:54:00.001+02:00

Myslím, že první kresba je ze včerejška - ty dny v prázdninách tak divně splývají, jistě - předpokládejme tedy, že to bylo zrovna včera, kdy jsem nechala trojici trojicí a na čtvrté kreslení v přírodě se přesunula trochu jinam. Tenhle strom se mi zalíbil vlastně až při zpáteční cestě.. Přitom mě napadlo, že bych vcelku mohla zkusit si těch stromů víc, no, oni jsou totiž takové lehoučké oproti jiným věcem... :D

všechny rady a podobný komentáře moc uvítám

ohledně těch tří kresbiček, co jsou v minulém článku - přidám je do záložky "art", (ten nápis mi příjde čím dál tím víc komičtější:D) . Jinak jsou zase na flickru.

28. 8. 2011

2011-08-28T20:02:00.000+02:00

Snažím se poslední dobou kreslit hodně venku. Špatně. Chci říct, že spíš hodně venku jsem a nějakým kouzlem venku dostávám chuť něco vůbec kreslit. Nahoře jsem obrázky ze tří dnů - prvně to přišlo samo, další dva jsem tam chodila také proto, že jsem doma chuť na nějaké kreslení opravdu neměla, tak jsem spoléhala na to, že les nechuť vyléčí. Vyléčil! Doufám, že mě zase příště nezklame.

Je to všechno kresleno na jednom jediném místě. A protože jsem strášně vyčůraná, povím, že většinu obrázků ukládám na flickr a když je chce někdo vidět, musí si mě přidat do přátel, haha. ( x ) Snad ještě upozornění předem: dávám tam fakt všechno. eee.

Protože jsem od včerejška opět nějak nabyla chuti blogové, povím ještě, že jsem si dnes udělala radost novým kabátem a formičkou netopýra. Taky přijel a odjel můj arogantní strýc, takže všechno ok. Nemám nic na spojení mobilu s počítačem. Taky ok. Je dvacátýho osmýho. Ok. PRÁVĚ JSEM SMAZALA VŠECHNO, CO JSEM NA TEN FLICKR CHTĚLA DÁT, OKOKOK? Skvěle, skvěle. Všechno se vrací do starých kolejí.

V nějakém komentáři jsem četla, že moje články na blogu byly dobré či tak něco. Pokud si to dotyčný čte, chci jen říct, že ten přiblblý blog nemažu jen proto, že je to jen vzpomínka.. Za ty články se stydím mírou, kterou si jen těžko představíte. Ale počítám s tím, že pár let projde a tohle bude to samý, žejo.

Prázdniny jsou pryč. Jó, jsou pryč. (Ok, hahahahha.) Myslím, že z toho, co jsem si na prázdniny plánovala, jsem stihla poměrně hodně a jsem vcelku spokojená. Co mě ale mrzí, je málo kreslení, jediná přečtená knížka a angličtina. Přišel mi dopis, ve kterém stála taková moudrá slova od Shakespeara, že nelze vrátit, co je už udělané. Tak se vymluvím aspoň tímhle. (ok?)

--

zdrháme!

2011-08-27T14:52:00.001+02:00

Nebudu se tu samo trapně omlouvat, jak je mi líto, že na všechny blogové miláčky prdím a že sem píšu, že to tu nesnáším, chci jen říct - řeknu to - že snad příjde čas, kdy na to bude více nálady.

Stejně se mi trochu chutě navrátilo. Sice mám milion fotek, obrázků a podobnýho harampádí, co sem hodit, ale, snad to někdo zná, přidávací krize? Nevíte, co dřív, fotky zůstávají ležet ve složkách (a v mým případě nahrajete jen jedinou fotku. hahaha.) Myslíte, že bych měla ještě pod tento hloupý text něco přidat? (Snad.) No dobrá, ne tedy

ps, miluju toho, kdo mi to minule připsal film Amadeus (lenost otevřít odkaz s komentáři, to snad taky někdo znáte) . a můžete filmy a knihy a písničky psát pořád, samozřejmě

zbytky

2011-08-24T20:56:00.000+02:00

momentálně toho máme třikrát tolik, škoda

váš oblíbený film? a kniha? a písnička?
--

teplé noci

2011-08-23T08:28:00.002+02:00

nesnáším to tu
--

(a omlouvám se, že ostatní blogy nenavštěvuji. někdy to napravím.)

last dates with summer

2011-08-17T19:41:00.000+02:00

15. 8. 2011

2011-08-15T19:03:00.000+02:00

potřeba cokoli psát poněkud vyprchává
haha, však ono to zas bude jinak

13. 8. 2011

2011-08-13T09:34:00.000+02:00

last.fm mě baví
pokrok! už vím, jak se to stříhá
(hah)
myslím ty videa. samozřejmě.

12. 8. 2011

2011-08-12T18:18:00.000+02:00

koušu sluchátka
stáhla jsem si nějaký program na ty videa
hahahahhaha jak udělat, aby se jeden střih zrychlil?
jé, za matrací je vstupenka z nd
proč všechno vyznívá tak nepotřebně? je to celá náplň chvíle
(asi protože to potřebný není)
chci si udělat blog, který by nikdo neznal
ale vlastně
koho by bavilo rozebírat něco, co mu přijde zkažený? je to jak drolit žluklý maso
mám nápad! (hnedka zhasl)
tak nic
fgfh

11. 8. 2011

2011-08-11T12:34:00.000+02:00

káva

2011-08-10T17:58:00.001+02:00

tenhle hloupý mix mělo bejt něco jako sestavení všech zapomenutých obrázků, co se tu nikdy neobjevily (a nikdy oficiálně neobjeví, hahahahaha). mimochodem, jsou tam i některé z mých 13! .D

co ještě psát? proč ještě psát? a pro koho? haha, nemluvím jen o článku

je to stejný jak s žitím

4. 8. 2011

2011-08-04T17:37:00.000+02:00

cedění krve :DDDD

.
(musím přiznat, že je to jen malinový sirup, ale stejně!)
(a místo slovnik.seznam píšu slonik, haha)
.

2. 8. 2011

2011-08-02T18:04:00.002+02:00

juhu! citrónový světlo ovládalo tamtu noc! přijely citrónový housenky na traktorech a jedly citróny!
(je mi blbě)
z mýho bytí
z mýho blití
blit
lit
it
i
.

1. 8. 2011

2011-08-01T12:30:00.001+02:00

tak a zase do normálu
každou noc mám už pravidelně děsivé sny.
(edit, hahahhaha, dneska se mi zdálo, že jsem jane eyre, hahaha. nepamatuju si nic, než tohle. HAHAHA)
.

zpátky v čase (nekonečný článek)

2011-07-29T18:52:00.000+02:00

vím, že se za tenhle článek budu stejně stydět, protože odhaluje víc soukromí, zážitků a fotek, než jsem zvyklá odhalovat, ale není to koneckonců fuk? když jsem tehdy psávala blog, měla jsem ho víc jako deníček, než shromažďovač fotek, které stejně ani skoro nic neřeknou, protože bez vzpomínek jsou o ničem. čím víc jsem pak měla pocit, že přibývá publika, tím víc mě to omezovalo a tím víc mě to nutilo psát jen těch pár vět, co právě dělám a podobný kraviny. zkrátka mi chybí talent psát o svým životě tak, jak to je, dlouze, bez zábran a tak. ale to nevadí, snad. u blogů, který to tak dělají, mi to nevadí, ale u sebe bych měla hnusný, egoistický pocit, proč proboha někomu předkládat svoje dny na talíři, žejo.

no, superodstavec je za náma a dozvěděli jsme se velký ho- tedy, chci říct, hodím sem pár fotek "v zákulisí" a už je mi jedno, jestli se u toho někdo pose - ká, jak je to trapný.

2009,

jo, tohle hrozně vtipný stvoření, co vypadá, že si hraje na slepičku anebo chce čůrat, je já. ta šála je jedna z nejhustších šál v mým životě (jasně, zažila jsem tisíce šál, haha), ta bunda - stále čekám, až do ní vyrostu, z kalhot mám teďka kraťasy a ty boty jsou moje nejpohodlnější a chodím v nich do lesa. no, ale zpátky k fotce. je focená s medusou. myslím, že jsme se pokoušely skákat a zachytit to. chtěla jsem říct, že mám její taky tak "super" fotku, ale neopovážím se ji sem přímo dát, tak raději přes odkaz. jo, a v tý době mi právě vypadl zub. jo, ve třinácti mi vypad zub! určitě mám třetí .D (fotku s tím úža bezzubým úsměvem tu však dávat opravdu nebudu.)

fotka ze stejnýho dne. tady jde každopádně konečně vidět, jak mi sedí ta super velikost :D ...

prohlížela jsem před chvílí svůj nejstarší blog, co zatím existuje. v jednom článku jsem dala scan tapety, kterou jsem si tehdy vytvořila (byla pěkně trapná. zkrátka něco ve stylu jů ve photoshopu jdou dělat obdélníčky s kulatejma rohama) - a tam jdou jasně vidět složky s fotkama. měla jsem tam celou složku snad o dvou stech fotek já a medusa. jop, smazala jsem ji. nevím kdy, nevím jak a nevím proč, zkrátka si jen pamatuju, kolikrát už jsem se nad tím vztekala. jak jsem mohla být tak pitomá. fgdsfwfsgsdgrg! to bychom se tolik pobavili.. před očima mám stále fotku z "peckový války", která spočívala v střílení pecek z třešní. nebo, jak si hraje na brouka, na hříbečka, na vážku... všechno byly tak skvělý fotky. tak strašně staré! myslím, že snad i z doby, kdy mi bylo dvanáct, nebo tak.

nějakou záhadou jsem narazila na tuhle fotku, kterou si dokonale vybavuji zhruba každý měsíc v mysli. jde o nejhustější úkaz, jaký jsem kdy viděla. možná jsem to tehdy touhle fotkou nezachytila nejlépe, ale bylo to tak... apokalyptické.. všechno náhle ztmavlo a nebe bylo úplně černé. jen tam nad zámkem byl modroučký pás nebe. šel mi z toho tenkrát dost mráz po zádech.

jistě, navštívila jsem forkské lesy! :D ne. netuším, v jakém měsíci to bylo, ale je to z 2009 a z okolí Landštejna. každopádně jsem stále přesvědčena, že to bylo jedno z nejhezčích míst, jaký jsem navštívila. taky jsem se tam tehdy ztratila a školní výlet málem pokračoval beze mě :D

zamyšlení uprostřed řeky

jo, musíme skočit do 2010. protože už tenhle článek píšu podruhé - ono mi to šíleně chytře napsalo chybu a navíc se to záhadně neukládalo - tak si už přesně nevzpomínám, jaké duchaplné komentáře jsem tu připsávala, jediné, co si u téhle fotky pamatuju, je zmínka o mydlení. už to mám! snad že mě nezmydlí, a že mám v plánu se s ní zmydlit přímo před foťákem, který bude natáčet, že to bude šíleně vtipné a bude to součástí toho většího videa, který jsem tu pořád zmiňovala.

tady si zajisté náramně užívám chodců, kteří tam chodili po mostě (blbost, prošlo tam jen pár cyklistů a ne víc, jak pět lidí, což ale ovšem neznamená, že to vtipné nebylo) .. když jsem se pak vrátila zpátky, měla jsem nohy plné pijavic. pijavice jsou ale moji velcí kamarádi! skamarádili jsme se už, když jsem byla malá a lovila je v sudě. (myslím, že to bylo s jedním o rok mladším chlapcem, ale moc ho to nebavilo. jo! s tim jsme si taky hráli na disko v lesíku. celej se svlík a pak nás našli ostatní kluci s jeho mámou. hahahahaha.)

natoč tu ruku víc takhle!

tohle je z posledních srpnových dní minulýho roku. je vtipný, že když se nějaký fotky povedou, je to strašně malinko oproti tomu, co všechno vznikne. dala bych sem jednu opravdu povedenou, kde m .. no, to je jedno, stejně nedám. myslím, že by mě zmydlila doopravdy :D

tohle je z dá se říci posledního focení s k. ale hrát si na spoutanou zrůdku mě bavilo:D. ty řetězy.. nedávno jsme vyklízely garáž, ve které se vlastně skladovaly všemožné staré věci. tak jsem si přivlastnila lucernu, kterou nepřestanu opěvovat, asi tucet starých štětek, kovový nádobky s "1918" nápisem a spoustu dalších věcí, mezi které patří i tyhle řetězy. mám s nima v plánu ještě vyvést pár věcí! haha

to jsme pak vlezly do sklepa i s kocourem. tenkrát byl ještě pohledný (pokud se to tedy dá o zvířatech tvrdit), měl obě uši a nevypadal mrzácky.

pokud tu je někdo, kdo si pamatuje na listopadové focení v listí, jsme tady. tohle má asi bejt taková jako tuctová ruka oživlý mrtvoly. kdyby to někdo nepoznal, haha.

máme zimu. tohle je ze zámecké zahrady, jedno z mála míst, které tu přímo miluji. je ohromná, se spoustou kaštanů ... a taky lip, které však tento rok budou kácet a park je tedy většinu času zavřený a vstup je "jen na vlastní nebezpečí". další fotky tu a tu.

kdyby někdo nepoznal, "what the fuck" tu děláme, tak to to fuck jako bejt nemá, i když to tak možná (určitě) strašně vypadá. měl to být pokus o tanec před nějakou zahradou plnejch těchle svítících sračiček, akorát z toho vyšla bombová fotka, co by se dala zařadit do soutěže "dokumentace znásilnění", no. stále a naposledy 2010.

do 2011 už se mi zasahovat nechce, tomu se budem smát za pár let.

+ malý bonus :DDDDDDDDDD

netuším, kdy to mohlo být, jestli před čtyřmi lety? zkrátka jsem se tehdy zůčastnila nadšeně jedné soutěže na blog.cz, kde bylo zadáním vytvořit nějaký obrázek v 100x100 vyjadřující blog a jeho autora... :D

zátiší 3

2011-07-27T20:18:00.000+02:00

tak už jsou troje! nikdy, nikdy jim nezkoušejte porovnávat nohy. nikdy.

26. 7. 2011

2011-07-26T13:54:00.000+02:00

genialita vlasů

24. 7. 2011

2011-07-24T14:00:00.000+02:00

oxygen mask

2011-07-22T19:10:00.000+02:00

A přestalo pršet a svítil měsíc a my nemohli spát.
Strach z noci.
Děs z noci.

(Jakub Deml)

mám v rohu psacího stolu nově zavedenou lucernu. je stará, šíleně špinavá a vevnitř je hustá pavučina! místo lustru budu rozsvěcet ji a budu při tom číst poevy básně v originále nebo něco podobně inteligentního.

večery

2011-07-19T14:54:00.000+02:00

18. 7. 2011

2011-07-18T18:23:00.000+02:00

no, pentagram to být původně neměl
.

15. 7. 2011

2011-07-15T21:08:00.000+02:00

mourka
právě je tak hodná a naučila se nám lízt na okno
rozkošné
pes za plotem ovšem dělá divy (je trochu blbej a velkej)
a tak
na mě mňouká (rozkošně!) od cesty a líže se

taky už třetí hodinu cedim maliny
začíná operace
vaření s cukrem

14. 7. 2011

2011-07-14T20:48:00.002+02:00

má čenobílost se náhle změnila, ovšem ne mojí zásluhou
celkem pět hodin sbírání malin, to pak má člověk před očima jen růžovočervenou

mám novou kamarádku, jmenuje se mourka a je to blbečka.
sedmikrásek je do ní očividně zabouchlej, myslím, že ji v noci často znásilňuje a tak. jo a zvrací mlíko, který zpátky vylíže, sedí v dešti pod oknem, z kterýho koukám a mňouká na mě, až je to k pláči. mám s ní video a až budu mít víc záběrů, založím si účet na vimeu a udělám nějaké to děsně neoriginální video, kterých jsou tam tisíce.
.

13. 7. 2011

2011-07-13T18:15:00.000+02:00

nemám ráda barevný fotky, zvláště, když je fotím já

nesedí to ke mně

faleš

vůbec nic nebudu dělat

položím svý tělo do dráculovy bedny s hlínou

a počkám si tam na konec světa

květen

2011-07-12T10:26:00.000+02:00

protože jsou pro mne prázdniny znamením tolika času

ještě ke všemu strávenému o samotě,

můžem probrat i květen

...

duben

2011-07-10T14:58:00.001+02:00

je to fakt hloupý
protože je červenec
(je červenec, ne?)

tak to sem dáme, přeci
abychom to měli z krku
ne?

pro e, s kterou všechny fotky vznikaly

to víte, no - bude toho ještě hodně

mám v plánu udělat video
(sestříhané)
(až někdy najdu program, který by byl chytrý. když už jsme u toho, nějaké nápady?)
v noci byla nejskvělejší bouřka
a za chvíli začnu ničit další čtvrtky, při zkoušení, jak se dělá zürich
.

9. 7. 2011

2011-07-09T12:36:00.000+02:00

hahahahaahahahahahfhgzg
hgg
umím totiž i jinou řeč, je velmi spontánní

sfdfhsdufhrfh
!

8. 7. 2011

2011-07-08T14:32:00.000+02:00

"ty jseš fakt psychouš"
"hm"

udělala jsem si to i na ruce, je to hustý

jeden a půl dne s člověkem

2011-07-06T12:39:00.002+02:00

novinka
naučila jsem se znovu, jak se směje a s radostí to používala od rána do večera
dokonce mě i bolely tváře
ve tmě do jde líp, pak jsem však objevila, že několik metrů od nás jsou ještě rybáři, kdo ví jací
to bylo taky vtipný
zakláněla jsem se na mostě a viděla až pod sebe
dávala mat
smála se taky, když mě někdo slyšel smát a smála se taky, že mě někdo slyšel, když jsem se smála a já se smála
a dostala jsem dárek! dvě mušle
a to je tak všechno, už je zase bída

5. 7. 2011

2011-07-05T18:51:00.004+02:00

snad to nikdo nečet
protože můj "nedostatek optimismu"
by ani neměl být legální

začněme tedy jinak
(pálí mě žaludek)
tečku a závorku dělat nebudu, leda houby
houby! nesnášim houby!
.....
..

3. 7. 2011

2011-07-03T11:16:00.000+02:00

ahoj, dneska ráno pršelo
vždycky mám pocit, že všechno pláče
a jen já se směju, jak je to pěkné

tak zas nashle

2. 7. 2011

2011-07-02T11:32:00.002+02:00

... napsala jsem super článek, ve kterym bylo každý čtvrtý slovo fuck, ale dejme tomu, že existují stále ještě slušní lidé

30. 6. 2011

2011-06-30T12:53:00.000+02:00

to se rozumí, že budu zveřejňovat fotky z včerejška, když mám ještě z dubna!
mám šíleně moc skvělých receptů, takže to bude šíleně moc skvělý, až budem dělat pikniky a další skopičiny

29. 6. 2011

2011-06-29T18:38:00.002+02:00

to je škoda, měla jsem připraveného i poea a lenore
prý odmítnuto serverem

naučila jsem se v photoshopu dělat animaceee
(novinka naposled)

28. 6. 2011

2011-06-28T17:44:00.000+02:00

černobílá "rulez"!

kupodivu se mám dobře

23:00

2011-06-25T15:48:00.001+02:00

včera byl poslední školní den
opravdu divný
tak koukám, že jsem včerejší den nějak přežila
to je taky divný

něco pro zasmání:
mám kolem 100 nezveřejněných fotek, od dubna až po červen

hodně teď frčí projekty s fotkama, tak jsem si říkala, jestli si taky nějaký neudělat, třeba těch "sto dní léta" a tak. pak jsem to ale hned zavrhla, vždyť je to kravina.. když prostě člověk fotky má, tak má, když ne, tak ne
tohle omezování se mi líbí jen na druhých

a mansona jsem poslouchala včera snad celý den, až do noci, kdy se mi vybila mp3ka
hgjhbh

zátiší

2011-06-21T16:59:00.000+02:00

stůl spadne
ta láhev jim ve sklenářství trochu ujela
sluníčko má porouchaný paprsky, koukněte na tu sklenku
kniha má našikmo uřízlý listy
korek mění skupenství
CO TO JE ZA DIVNEJ SVĚT

klábosím s řadou cizinců v angličtině, je to zábava. chválí mi mou angličtinu, indičan se mě ptá, jaké je u nás počasí, jestli studuji, jestli pracuji, že je to v indii pěkné, povídám si s němcem žijící v praze, je mu dvaadvacet a umí česky. vzrůšo, prostě.

a kolem mě se už nic neděje
(říkám KOLEM)

čekám na sobotu. v pátek večer totiž chcípnu, jak chcípají malá selátka. v domě kultury. bohužel, divák nebudu.

16. 6. 2011

2011-06-16T21:10:00.000+02:00

včera mělo být zatmění měsíce

haha

všude byly nějaký mraky

haha

taky jsem byla na dalším srazu na gymnáziu

třídní učitelka mi příjde krajně nepříjemná

stejně jako zbytek třídy

ale matikář! kvůli němu se tam budu snad i nějakým procentem těšit

s učitelkou jsme si dělaly přímo v hodině radost

svou hádkou

pomluvila mě mezi celým kantorským sborem

bezva

třeba si to i zopakujem

the sky is turning red

2011-06-09T18:37:00.000+02:00

důvodem, proč sem cpu fotky, zvláště na začátek pod lištu titulku, je, že chci zakrýt místo pro psaní

netěším se vůbec na nic, než na volno, které o prázdninách bude, a dokud nebude, budu neustále v tom snu, o kterém jsem tu myslím někdy psala
a až volno bude, a sen se nepřetrhá, já budu v

no, to je jedno
každopádně

(to je taky jedno)
všechno je totiž jedno
tak zas nashle

6. 6. 2011

2011-06-06T18:23:00.001+02:00

co se týče mé inspirace za poslední týdny
je trochu v háji

protože se necítím, že bych ještě žila něčím, co má společného s přítomností, mám to v hlavě ale srovnanější
trochu si připadám někde jinde, s trochu někym jinym a v trochu jiný situaci
" i'm in love with someone who doesn't exist! "

učim se azbuku
jen abych uměla napsat jedno jméno
a pak ještě němčinu
abych uměla napsat pár vět
vtipné

jaká škoda, že jsou v prváku jen dva jazyky
nechci jenom angličtinu a němčinu
chci i tu ruštinu
skdggdzugzegdzgdzegi

to je život, když má člověk zrovna chuť se vzdělávat

virginia clemm

2011-06-04T20:39:00.000+02:00

nějak se mi to zvlášť nelíbí, zvlášť ta pusa, zvlášť, jak to vypadá, že je to kočka a vrní, zvlášť taky, že to má opuchlý tváře, ale CO JÁ S TIM MÁM JAKO DĚLAT?

za to, co se udělá vrstvou tužky na papíře, nemůžu přeci tak docela jen já

a taky využívám toho, že vlastně nikdo nemůže vědět, jak přesně poeova manželka vypadala. haha. jo, a má to pěkně blbou pusu. komu to vadí?

no, ale že to nedopadlo nejhůř, to taky musím přiznat. pamatuju si, jak jsem se pokoušela kreslit nějaký portréty minulej rok. dopadalo to přímo ka - ta - stro - fál - ně. tak jsem aspoň ráda za to, že to není tak příšerný, aby to nešlo s lehkou omluvou zveřejnit. snad.

future starts slow

2011-06-02T17:15:00.000+02:00

kreslím

kreslím i přes to, že je to škaredé a že se to nikomu nelíbí (pocit, který není pocitem).

a o prázdninách zase budu psát, bude tam spousta utrpení, vražedné hloubky v lidské duši, krve, alkoholu a... to je fuk. končí to sebevraždou z obou stran. vlastně jde jen o přepis čehosi, co se napsalo minulý rok...
samozřejmě to nikomu číst nedám.

lenore

2011-05-30T18:03:00.006+02:00

něco přiznám - je to téměř jediná věc, která dopadla u mě dobře

měla jsem tam hodně velké trable s pozadím (a se vším), obličej je kreslený zpaměti (možná to jde poznat) (a i ty vlasy) . . .

LENORE.

BY EDGAR ALLAN POE.

Ah, broken is the golden bowl!
  The spirit flown forever!
Let the bell toll!—A saintly soul
  Glides down the Stygian river!
  And let the burial rite be read—
   The funeral song be sung—
  A dirge for the most lovely dead
   That ever died so young!
    And, Guy De Vere,
    Hast thou no tear?
     Weep now or nevermore!
    See, on yon drear
    And rigid bier,
     Low lies thy love Lenore!

"Yon heir, whose cheeks of pallid hue
  With tears are streaming wet,
Sees only, through
Their crocodile dew,
  A vacant coronet—
  False friends! ye loved her for her wealth
   And hated her for her pride,
  And, when she fell in feeble health,
   Ye blessed her—that she died.
    How shall the ritual, then, be read?
     The requiem how be sung
    For her most wrong'd of all the dead
     That ever died so young?"

Peccavimus!
But rave not thus!
  And let the solemn song
Go up to God so mournfully that she may feel no wrong!
  The sweet Lenore
  Hath "gone before"
   With young hope at her side,
    And thou art wild
    For the dear child
   That should have been thy bride—
     For her, the fair
     And debonair,
      That now so lowly lies—
     The life still there
     Upon her hair,
      The death upon her eyes.

"Avaunt!—to-night
My heart is light—
  No dirge will I upraise,
But waft the angel on her flight
  With a Pæan of old days!
  Let no bell toll!
  Lest her sweet soul,
   Amid its hallow'd mirth,
    Should catch the note
    As it doth float
   Up from the damned earth—
    To friends above, from fiends below, th' indignant ghost is riven—
     From grief and moan
     To a gold throne
    Beside the King of Heaven?"

http://en.wikisource.org/wiki/Lenore_(Poe)

národní divadlo, praha

2011-05-25T19:49:00.001+02:00

jo! byla jsem na záchodkách!

už je to moc dlouho, než abych měla náladu vzpomínat. poslední dobou si vůbec všímám, že vůbec nemyslím na minulost, ani na budoucnost, vzpomínky nechávám uplavávat v proudu zapomnění, jako by pro mne nebyly nic, než to, co se stalo. nikdy jsem to nechtěla, vždy jsem pozorovala, že když se vzpomíná, ty hezké vzpomínky se zapamatují. ale mně se nechce. nejraději bych nyní vypnula, naklonovala se, nechala do školy chodit svého dvojníka a sama se flákala. bylo by tolik víc času... jako by už nestačilo, že člověk třetinu života prospí.

půjčila jsem si čtyři sbírky básní od poea. z toho jsem dvě četla, ale myslím, že rok je příliš dlouhá doba. kromě toho na konci jsou vždy "životopisy" tohoto obdivuhodného básníka, snažím se proniknout do jeho života, aniž by to k něčemu bylo. spíš je to jen moje přežívání ve snu, snad se probudím spolu se začátkem července. a tento pocit roste a roste, nejsou to pouhá slova, zveličená pro veřejnost, je to ten nejhlubší fakt, který dokážu okolo posledních týdnů pronést. všechny moje pohyby, slova, jako by byl celý svět zatažen pod rouškou mazlavého, nepříjemného snu, který neškodí, ale spíše vadí, jeho puch, jeho čas. potřebuji se jeho spárům vytrhnout. ale ne dnes, dnes nemám tu schopnost. příležitost, a ostatně i vůli.

jsem příliš unavená, unavená realitou a snem v ní. zítra budu spát přímo u závěrečného testu ze skladby. loučím se.

praha

2011-05-22T13:18:00.000+02:00

ve středu jsme byli na výletě v praze, a ačkoli jsem prosila ty všechnomožný síly i nesíly, aby bylo zataženo, samozřejmě ten den po několikadenním mračnu ta malá, hnusná, pošahaná koule znova vylezla na své oxidační místo. nejlepší však bylo to, že nás nechali převléci se do šatů už o půl páté, když nám národní divadlo začínalo až v.. osm? nebo sedm? to je fuk. a dali nám superrozchod, prý že můžeme jít na václavák, hahaha. větší skvělost jsem neslyšela, nejen, že jsme se po praze plazili celý ten den a byli značně zapocení, ale museli jsme si zapařit i šaty, haha. no nic.

taky jsem dneska byla poprvý na kole ( po strašn dlouhé době). málem jsem se vymlátila, když mi to udělalo málem smyk (haha), a doporučím vám jednu věc - nikdy nevycházejte ve vedru z domu. a hlavně si neberte kolo a hlavně nejezděte tak daleko, bez pití, jídla, a před poledem. nechutné. ale pak ty bublinky bublinky jsou fakt skvělý, pak doma.

joá taky víte, proč nevyšel víkend? (jo, koukám se přímo na TEBE!) - vymlouvat se na to, že příjde ladič klavírů! LADIČ KLAVÍRŮ! !!!!!!!!!!!

no ták

třeba zase

někdy.

id

2011-05-20T14:59:00.001+02:00

huhuá
stý článek

(neb jak někdo vypadá těsně po natáčkách)

p.s.: je tu bouřka jako prase

jo! a ten da je tu _

17. 5. 2011

2011-05-17T17:13:00.000+02:00

prosím všechny nadpozemský síly, ať je zítra zataženo
-

14. 5. 2011

2011-05-14T14:48:00.000+02:00

v pátek jsme měli skvělý tělocvik
dočetla jsem při něm kafku

a dnes si ho zapíšu do čtenářáku, tak dlouho jsem tam nic nepsala... pamatuji si, jak jsem někdy o prázdninách ještě na yasmin zveřejnila fotku s prvním zápisem, nyní to bude přesně rok.. zatím tam mám okolo třiceti knížek. a mám v plánu přečíst znovu celé dílo poea.. napodruhé se přeci jen stále otevírají černé chodby, které jsem předtím přehlédla, stále tam bude něco nového, pokaždé rozbalím nový a nový detail.. huu

jo, a příští víkend s medusou bude, i kdybych se (ji?) měla překrájet. už to jsou tři měsíce! kam se podělo to naše 4xzaměsíc? štve mě to, hodně.

obnovila jsem si deviantart i flickr. pochybuji, že někdo z vás tu adresu má a že to někoho zajímá, ale přesto je to celkem nová věc. a má složka v počítači oblíbených se pokrokově plní. schválně, kolik jich tam mám? oh, téměř 1700... měla jsem za to, že tak.. maximálně do tří stovek ?!

radioaktivní odpad z dubna

2011-05-10T19:07:00.001+02:00

dnešek byl hustej. chvílema jsem si ve škole připadala jako na kolotoči, téměř celou dobu se mi výhled vlnil a neustále se mi klížila víčka. vlastně to už začalo včera, jak si teď vzpomínám, seděla jsem na zadním schodišti, že počkám na němčinu, jedla jsem, četla a poslouchala hudbu, pak se mi vždycky zdálo, že se zábradlí na schodišti třese, anebo že se třese zeď, o kterou jsem byla opřená. nejskvělejší na tom je, že mi to vůbec nepřipadá jako sen, ale skutečnost. .D

musím to tu zabalit. tak zas někdy.

hello, spring. go away, spring.

2011-05-08T12:52:00.000+02:00

včerejšek byl ošklivý. pařilo sluníčko. dnešek byl skvělý, nebe bylo ocelové. konečně chladno. a puchejře na nohách, ale to je vedlejší.
nejradši bych si šla dolů pro nanuk, ale bolí mě nohy
a tak nepůjdu

tak už ho jím
už aby byla večeře
už aby byly prázdniny
...

ředkvičky

2011-05-06T20:14:00.001+02:00

teďka už jsou strááášně větší
_